ZAHORIAN & VAN ESPEN Prague | SOPHIE TAPPEINER Vienna
SUMO | The Odd Year
International gallery co-op Prague
Disaster!
Julia Goodman & Anna Schachinger
curated by Jen Kratochvil
5 Sep – 15 Oct 2020
ZAHORIAN & VAN ESPEN Prague
Framing a situation
by giving glory to a hazy moment
5 cm above the ground, stop
Within an uncertain time vacuum,
spiraling down,
losing height, stop
Your little personal tragedies, shared,
lived, by proxy
Seems oddly familiar
to me
Even though there’s more
than meets the eye,
you see only…
stop
Disaster!
What does it mean to enclose a complex situation in time within a spatially limited rectangular field? There seems to be no available capacity to unfold a narrative. Despite an abstract potential to depict the passage of time, what is mostly presented is but a singular moment in a longer, undisclosed process. Time freeze. A single film frame. Perhaps even a skipping record. Regardless of this apparent limitation of the medium, our visual literacy, in conjunction with the memory of personal experiences, directly spawns a series of mental projections of various feasible scenarios, predating and following that one particular moment right in front of our eyes. So then, let’s say that every static image inherently possesses the potential to move across various timelines.
Back. Ascending.
SOMO pills falling through the net of historical circumstances into the opaque pond of PBP’s pharmapornographic discipline apparatus, plunging so much deeper than they would if dropped from the top of the highest conceivable panopticon. How high are you? How high are you right now? Is there a way to find applicable measurements?
You leave behind the levitating pitch-dark monolith somewhere in outer space (its sharp edges no longer pose any danger). You lose all potential destinations or departure points. Picking up a bone, and realizing a previously hidden ability to master your own conditions by protracting each of your limbs with a cyborgian extension, no longer feels achievable. Are you falling downwards or upwards? And does it even have any kind of importance?
Living by falling. The word “endlessly” stayed behind. Elsewhere.
Back.
The slimy regularly shaped tentacles, covered in red, are over your mother’s precious carpet, or maybe it’s a table-cloth. The dark liquid flows through the little cracks in joints you always thought impenetrable. Your birthday surprise is indeed quite surprising. And she’s falling, expressionless, a bit bored possibly, maybe just because there is a clear perspective of landing on all fours, even though who knows what the glowing light in the background could bring. Who knows any more what is sunrise and what is a forest fire?
Back. Together.
What’s the measure of importance while judging risk to your calm, stable mind? Do you get stuck in the endless newsfeed? Is your body here, yet thoughts linger among protesters in the streets? Are your mouth and nostrils covered? Was that your favorite cake? Or you just don’t care? Are you falling upwards or downwards? Spiraling…all around the place, and the time… Or just levitating, without any sensation of motion. When you thought it was only five centimeters till you hit the ground, when the light at the end of the tunnel was just within reach, suddenly it’s all gone. Can you adapt? Can you cry? Let’s weep together for a moment, shall we?
Back.
Laughter.
There are no little disasters. Even though the little ones can occupy your mind only for a brief moment, long enough to forget about the larger ones. And whose fault is that?!
Don’t judge me. Back. Stop.
Anna Schachinger (*1990, lives and works in Vienna) received her diploma from the Academy of Fine Arts Vienna in 2018. She participated in the maumaus study program in Lisbon in 2017 and studied at School of the Art Institute in Chicago from 2010 to 2012.
Recent solo exhibitions include: 2020 ‘Hitze’ at Sophie Tappeiner, 2019 ‘Desta Maneira Não‘ at Madragoa ENCIMA, Lisbon, ‘Pensive State‘ with Irina Lotarevich at Sophie Tappeiner, Vienna, 2018 ‘Holderinnen’ at Brennan and Griffin, New York, ‘Lost in Thoughts’ at fourteen30, Portland, 2017 ‘alles‘ at Lulu, Mexico City, 2016 ‘White Crocodile’ at fAN Kunstverein, Vienna.
Recent group exhibitions include: ‘Prince.sse.s des villes’ at Palais de Tokyo, Paris; ‘La peinture abstraite’ at La Maison de Rendez-vous, Brussels, 2018 ‘Use your illusion’ at Herald Street, London; 2016 ‘At Large’ at Reyes Projects, Detroit, US.
Julia Goodman (*1987, New York, lives and works in Vienna) is currently completing her studies at the Academy of Fine Arts Vienna (Julian Göthe, Ashley Hans Scheirl) and received her BFA from New York University in 2009. Selected exhibitions in Austria include Galerie 5020, VBKÖ, ksRoom, SCAG Contemporary, One Work Gallery, Pinacoteca, Fledermäuse. She has participated in numerous group exhibitions internationally, including недалеко, Novo Molokova, Moscow, Queer Encounters / Vienna trans LA, Los Angeles, The Gap, Petrzalka, Bratislava, SubDocumenta, Athens Museum of Queer Arts, Athens.
SUMO | The Odd Year
4 – 6 September
International gallery co-op Prague 2020
The Alliance of Czech Contemporary Art Galleries is a professional association of contemporary art galleries whose primary principle is the defense and support of its members interests: the cultivation of gallery spaces in Czechia, collaborations on shared projects and grant proposals, and providing representation in negotiations with representatives of state and public administration institutions and bodies.
ZAHORIAN & VAN ESPEN Prague | SOPHIE TAPPEINER Vienna
SUMO | The Odd Year
International gallery co-op Prague
Disaster!
Julia Goodman & Anna Schachinger
kurátor : Jen Kratochvíl
5. 9. – 15. 10. 2020
ZAHORIAN & VAN ESPEN Praha
Pojmout situaci, pomocí
oslavy nepatřičného okamžiku
5 cm nad zemí, stop
Uvnitř rozostřeného časového vakua,
rotovat k zemi,
ztrácet výšku, stop
Tvoje drobné osobní tragédie, sdílené,
žité, v zastoupení
Zdá se mi to, podivně
blízké
Ač mnohem víc než vnímá zrak,
hraje svou roli
A vidíš jen…
Disaster!
Co znamená uzavřít komplexní situaci s vnitřním časem do prostorově ohraničeného obdelníkového tvaru? Zdá se, že není žádná možnost, jak rozvinout její dějovou linku. Navzdory abstraktnímu potenciálu znázornit čas, co vidíme, je pouze jediný moment z delšího neznámého procesu. Zamrzlý čas. Jediné okénko filmu. Možná dokonce přeskakující nahrávka. Bez ohledu na toto očividné omezení média, naše vizuální gramotnost, ve spojení s pamětí osobních zkušeností, okamžitě nechá rozehrát sérii mentálních projekcí nejrůznějších možných scénářů, předcházejících a navazujících na onen jediný moment před našima očima. Můžeme tedy říct, že každý statický obraz v sobě přirozeně ukrývá potenciál pohybu napříč rozličnými časovými osami.
Zpět. Vzestup.
Pilulky SOMA padají skrz síť historických souvislostí do mlhavého jezírka farmapornografického disciplinárního aparátu a noří se mnohem hlouběji, než kdyby je někdo shodil z vrcholku nejvyššího představitelného panoptikonu. Jak jste vysoko? Jak “high” zrovna jste? Existuje možnost měření?
Někde v dálce za sebou necháváte temný monolit levitující kdesi uprostřed hlubokého vesmíru (jeho ostré hrany už nepředstavují žádné nebezpečí). Ztrácíte představu jakéhokoliv cíle nebo startovního bodu. Zvednout kost a uchopit doposud skryté schopnosti ovládnout podmínky vlastního bytí pomocí prodloužení končetin kyborgskými nádstavci se už nezdá být dosažitelné. Padáte dolů nebo nahoru? A je to vůbec důležité?
Žít pádem. Žít v pádu. Slovo “nekonečně” někde po cestě ztratilo smysl.
Zpět.
Slizká pravidelně tvarovaná rubínově zbarvená chapadla se rozutekla po mámině nejdražším koberci, možná je to spíš ubrus. Temná vazká tekutina protýká na první pohled neznatelnými prasklinami. Letošní narozeninové překvapení je asi trochu přes čáru. A ona padá, bez výrazu, snad jen s náznakem nudy v očích, asi proto, že je jí ze zkušenosti dost jasné, že dopadne na všechny čtyři. I když kdo ví, co přinese záře v pozadí. Kdo se má vyznat v tom, co je východ slunce a co lesní požár.
Zpět. Společně.
Jak posuzovat, co je důležité, když dojde na ohrožení vaší jinak klidné, stabilní mysli? Zasekáváte se v přísunu denního zpravodajství? Jste tělem tady a myslí v davu protestujících? Jsou vaše ústa a nos patřičně zakrytá? A nebyl to náhodou váš nejoblíbenější dort? Nebo je to všechno jedno? Padáte nahoru nebo dolů? Padáte spirálovitě…napříč…prostorem i časem. Nebo se jen vznášíte, bez jakékoli představy pohybu. Když jste si mysleli, že už je to jen pět centimetrů k tvrdé zemi, když světlo na konci tunelu bylo na dosah, je najednou všechno pryč. Zvládnete se přizpůsobit? Zvládnete plakat? Pojďme na moment tiše lkát společně, co říkáte?
Zpět.
Smích.
Nejsou žádné malé katastrofy. I když ty malé nás umí zaměstnat právě na tak krátký okamžik, který umožní zapomenout na ty velké. A čí je to chyba?!
Nesuďte mě. Zpět. Stop.
Anna Schachinger (*1990, žije a pracuje ve Vídni) absolvovala Akademii výtvarných umění ve Vídni v roce 2018. Účastnila se studijního programu maumaus v Lisabonu, 2017 a studovala na School of the Art Institute v Chicagu mezi lety 2010 a 2012.
V nedávné době představila svoji práci na samostatných výstavách: 2020 ‘Hitze‘ v galerii Sophie Tappeiner ve Vídni, 2019 ‘Desta Maneira Não‘ v Madragoa ENCIMA, Lisabon, ‘Pensive State’ společně s Irinou Lotarevich v galerii Sophie Tappeiner, Vídeň, 2018 ‘Holderinnen‘ v Brennan and Griffin, New York, ‘Lost in Thoughts’ ve fourteen30, Portland, 2017 ‘alles‘ v Lulu, Mexico City, 2016 ‘White Crocodile’ ve fAN Kunstverein, Vídeň.
Mezi nedávnými skupinovými výstavami například: ‘Prince.sse.s des villes’ v Palais de Tokyo, Paříž; ‘La peinture abstraite’ v La Maison de Rendez-vous, Brusel, 2018 ‘Use your illusion’ v Herald Street, Londýn; 2016 ‘At Large’ v Reyes Projects, Detroit, US.
Julia Goodman (*1987, New York, žije a pracuje ve Vídni) aktuálně dokončuje studium na Akademii výtvarných umění ve Vídni v ateliéru Juliana Göthe a Ashley Hans Scheirl, absolvovala bakalářský program na New York University v roce 2009.
V rámci samostatných výstav představila svoji práci například v Galerie 5020, VBKÖ, ksRoom, SCAG Contemporary, One Work Gallery, Pinacoteca, Fledermäuse, všechny v Rakousku. Účastnila se také řady skupinových výstav, například: недалеко, Novo Molokova, Moskva, Queer Encounters / Vienna trans LA, Los Angeles, The Gap, Petržalka, Bratislava, SubDocumenta, Athens Museum of Queer Arts, Athény.